Acidobazická rovnováha čili harmonie mezi kyselinami a zásadami v těle je důležitá pro dobré fungování látkové výměny, zažívání a pro fungování všech buněk v organismu. Je podstatná též pro funkci enzymů a pro celkové zdraví těla. Mimo jiné také určuje tempo stárnutí a rozvoj onemocnění.
Důležitá role vyrovnaného pH
PH naší krve musí mít mírně zásaditou hodnotu 7,365. Jestliže by se jen lehce vychýlila, došlo by k rozkolu vnitřního prostředí organismu, a ten umírá. Tomu je podřízena celá funkce těla, která se snaží tuto hodnotu udržet. Do krve se nám dostávají metabolickými procesy různé látky včetně kyselin. Tyto kyseliny se mohou do krve dostávat např. dýcháním (oxid uhelnatý), ale nejčastěji trávicím traktem.
Krev musí mít pH v rovnováze a veškerá činnost orgánů v těle je této logice podřízena. Kyselou krev tělo neutralizuje za každou cenu. To se děje například vyplavováním zásaditých minerálů, především vápníku, navzdory tomu, že tím způsobuje jeho deficit v ostatních částech a orgánech.
Při metabolismu živin, které obsahuje naše strava, vzniká mnoho vedlejších produktů a mimo jiné i kyselin. Například při štěpení cukru v těle vzniká jako vedlejší produkt kyselina močová. To je právě ten typ překyselení organismu, na který v poslední době začínají upozorňovat odborníci, zabývající se přírodními typy léčby. Jde o nadměrné množství kyselin, které pronikají do našeho organismu především z nedobrého složení stravy.
Jak funguje naše trávení
Jestliže se podíváme na pH trávicího traktu člověka, zjistíme, že v ústech a hltanu je zásadité. Tu dochází k prvnímu trávení uhlohydrátů prostřednictvím enzymů (ptyalin).
V žaludku je prostředí velmi kyselé a je potřebné k prvnímu trávení bílkovin. Dále strava postupuje do první části tenkého střeva do tzv. dvanáctníku, kde se mísí částečně natrávená strava se žlučí a trávicími enzymy slinivky.
Takto natrávená potrava postupuje do tenkého střeva, které je nejdůležitější pro vstřebávání živin do organismu. K tomu je nutné zásadité prostředí (pH 8-8,5). Na kvalitě tenkého střeva a jeho zásaditém pH značně závisí naše zdraví a kvalita našeho imunitního systému.
Zbytky natrávené stravy poté putují do tlustého střeva, kde sídlí mikroorganismy, které dokončují trávicí a vylučovací proces. I tyto mikroorganismy potřebují ke svému životu zásadité prostředí. Až v oblasti sigmatu a konečníku se mění prostředí na kyselé.
Trávení a překyselení
Dokonalost trávení v trávicím traktu má vliv na jakost krve a tím i na kvalitu všech buněk v organismu. Čínská medicína praví, že „krev vzniká ve střevě“. Nejdůležitějším úkolem naší krve je distribuovat živiny. Značná část živin se vstřebává v oblasti tenkého střeva.
Jestliže se v našem tenkém střevě tráví hlavně kyselinotvorné potraviny, pak dochází k negativnímu vstřebávání těchto kyselin do krve, a tím ke vzniku překyselení organismu. Tělo musí poté tyto kyseliny neutralizovat vylučováním zásaditých minerálů tak, aby udrželo stabilní vnitřní prostředí – stabilní pH krve.
Jestliže by neutralizace nenastala, znamenalo by to, že dojde k postupnému narušení rovnováhy, organismus se dostane do stavu toxémie a v konečném důsledku nastane smrt.
Organismus za všech okolností udržuje pH v normálu, a to i za cenu toho, že si vezme na neutralizaci zásadité minerály ze svalů, cév, kloubů, kostí, čímž dochází k poruše jejich struktur.
Vznik infekcí
Narušené kyselé prostředí v tenkém střevě je živnou půdou pro množení kvasinek, a tím vede ke kvasinkovým infekcím.
Kvasné procesy v oblasti tenkého střeva neumožňují optimální trávení a vstřebávání živin do krve. Jestliže se obdobné procesy v oblasti tenkého střeva opakují, dochází k poruchám imunitního systému a k syndromu „zvýšené propustnosti střev“ se všemi jejími následky. Kvasné procesy umožňují růst kvasinek a plísní. Plísně produkují jedovaté zplodiny, které ničí celou látkovou výměnu.
Důležitost minerálů a vitamínů
Organismus udržuje své pH v rovnováze hlavně díky vápníku, ale i dalších minerálech jako je hořčík či zinek a také pomocí vitamínů zejména řady B. Při dlouhodobě překyseleném organismu se minerály odebírají ze svalů, cévní stěny, kostí a jiných orgánů a tím vznikají onemocnění, které vychází z jejich poškození jako je třeba osteoporóza, svalová únava či křečové žíly.
Nedostatkem vápníku trpí i funkčnost našeho imunitního systému, jelikož je nezbytně důležitý pro aktivaci funkce enzymů. Při neutralizaci kyselin v organismu konkrétním minerálem vzniká chemicky kyselá sůl. Jestliže tato sůl nemůže odejít z těla přirozenými cestami, hledá si tělo řízené pudem sebezáchovy úložiště pro tyto škodliviny.
Jsou to místa a orgány, které dočasně tento tlak vydrží a nedojde k jejich okamžité dysfunkci. U každého člověka je to jiné místo v těle a každý si tak zakládá na jiné onemocnění (artróza, ledvinové kameny, gynekologické výtoky, vysoký krevní tlak, žlučové kameny apod.).
Nejčastější onemocnění, na jejichž vzniku se podílí chronické překyselení organismu:
- chronická únava
- alergie
- ekzémy
- astma
- poruchy imunity
- onkologická onemocnění
- artróza
- osteoporóza
- degenerativní poškození kloubů
- zácpa
- průjem
- gynekologické záněty a výtoky
- neplodnost
- chronické bolesti hlavy
- cukrovka
- metabolické poruchy
- nadváha
- otoky
- vysoký krevní tlak
- arterioskleróza
- křečové žíly
- kazivost zubů
- padání vlasů
- ledvinové a močové kameny
- vysoká hladina cholesterolu v krvi
- žlučové kameny
Jak se z tohoto začarovaného kruhu dostat ven? Začněte tím nejjednodušším. Upravte si svůj jídelníček tak, aby obsahoval mírnou většinu potravin, které se v těle štěpí zásaditě, vyvarujte se stresu a užívejte byliny, vitamíny a minerály, které minimalizují škodlivé překyselení těla.
Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás: poradna@serafinbyliny.cz
